Bassai šó (Bassai Sho)

Kata se skládá ze 27 pohybů. Kiai je při 17. a 22. pohybu. Už nebudu vkládat odkazy na YouTube, protože stačí vyhledat název katy.
Při třetím pohybu přitahuji pravou nohu k levé (obrat o 270°). Druhé kiai je při 22. pohybu.

Úvahy nad katou Bassai šó

Byli jsme ve Vidnavě. Tam můžu do tělocvičny, takže jsem mohl po delší době cvičit. Učil jsem se katy Džiin a Bassai šó. Ale budu psát jen o té druhé. Bylo to podruhé, co jsem ji skutečně cvičil. Předtím jen jednou na semináři v Brně. Až doteď jsem si katu cvičil jen v hlavě. A zjistil jsem tohle:

V představě můžu katu zacvičit celou. To ale neznamená, že když ji začnu opravdu cvičit, budu všechno přesně vědět. Neměl jsem potíže s tím, jaká technika následuje. Ale měl jsem potíže s obraty, třeba hned třetí pohyb. Kterou nohu přitáhnout? Přece jako v Bassai dai! (Aspoň já v tom pohybu vidím podobnost.)

Uvědomuji si, že by bylo lepší vybrat některou katu, kterou už znám, a cvičit tu. Nebo cvičit kihon. Což samozřejmě není nic nového – píše se to v každé knížce o karate.

Je to jako když jsem hrál na kytaru a místo abych cvičil nějakou skladbu, kterou jsem znal, tak jsem se pustil do učení nové skladby. Schopnost naučit se něco nazpaměť automaticky neznamená, že to umím, že to mám zvládnuté. Šprtat neznamená umět. Umění se dostavuje až po tolika opakováních, že se bojím to vůbec odhadnout, natož sebrat odvahu k tomu podstoupit tuhle trnitou cestu. Tak moc jsem netrpělivý: hrrrrrr honem se něco nového naučit. Jedna strana mince, a co ta druhá, ha? Měl bych aspoň jednou zkusit tuhle cestu projít.

Někdy se dostaví únava a stagnace. Zdá se, že není co cvičit, stává se z toho stereotyp. V takovém případě je asi na místě naučit se novou katu. Jenže ono je naučit a naučit - zvlášť v karate. Takže zase jsem objevil Ameriku, kterou už přede mnou dávno objevili druzí. Kdybych se radši věnoval katě Bassai dai nebo nějaké katě Heian...

Zdá se, že snaha osvojit si nějaký obor, nějakou dovednost spočívá v tom, že člověk neustále dělá chyby, díky kterým poznává, jak by to měl dělat správně. A ještě něco: Spoléhat příliš na myšlení je ošidné. Ostatně stejně tak je ošidné spoléhat pouze na cit. Ale pro mě platí spíš to první varování.

Počítání oveček

Kvůli velkému vytížení nemám možnost cvičit. Není kde cvičit a není ani čas. Všechno zabere rodina a práce. Přesto jsem karate úplně nenechal. Cvičím katy aspoň v myšlenkách, když třeba uspávám dítě. Začal jsem se takhle učit nové katy nazpaměť. Už slyším námitky, že cvičit karate „v hlavě“ nemá cenu a že jediné cvičení je skutečný pohyb. Přesto – když cvičit nejde a je čas tak akorát před usnutím, přesněji mezi častými nočními probuzeními, tak si v hlavě můžu zopakovat nějakou katu nebo její pasáž. Postupně se takhle můžu naučit nové katy. Od prosince, kdy to jde se skutečným cvičením z kopce, jsem se tímhle způsobem „naučil“ čtyři katy: Dži'in, Bassai šó, Kanku šó a Činte. Netvrdím, že je fakt umím. Netvrdím ani, že bych se už nepotřeboval na nic podívat do knížky, ale v hlavě jsem je vícekrát zacvičil od začátku do konce. Vlastně se mi při tom dobře usíná. Je to takové počítání oveček.

Novoroční předsevzetí 2010

Rok utekl jako voda, a tak můžu bilancovat, co se mi letos podařilo splnit, a co nikoli. Loni jsem si předsevzal, že vydržím cvičit a to se mi povedlo. Jen od září jsem necvičil tak intenzivně jako v první polovině roku – z různých důvodů, které jsem popsal v minulém příspěvku.

Také jsem si předsevzal, že půjdu na zkoušku na 3. kjú, což se mi také povedlo a na letním soustředění v Rumburku jsem ji složil. Připravoval jsem se vlastně celou první polovinu roku.

Nakonec jsem se chtěl naučit pět kat Džunró. Naučil jsem se jen první tři, potom už jsem se připravoval na zkoušky, takže nebyl čas. Někdy v budoucnosti bych se chtěl ke katám Džunró vrátit, protože jsem jim zatím věnoval velice málo času.

A teď se dostávám k tomu nejdůležitějšímu a pro mě nejtrpčímu: Od Nového roku jsem skončil v tělocvičně, protože už si to nemůžu finančně dovolit. Zatím tedy nevím zda, kdy a kde budu cvičit. Je možné, že po určitou dobu budu jenom chodit běhat.

Příští rok se na zkoušky určitě nechystám. Stejně jako loni si přeji, aby se mi podařilo najít způsob, jak pokračovat ve cvičení, i když teď poprvé po pěti letech opravdu nevím, jak to udělat.

Jestli najdu způsob, jak cvičit, chtěl bych se naučit katy Dži'in, Bassai šó, Kanku šó a Činte. Abych se vyjádřil přesně: chtěl bych se je prostě naučit nazpaměť, abych je mohl cvičit třeba na semináři. Hlavně bych chtěl ještě více prohloubit znalost prvních 15 kat, což je nikdy nekončící úkol.

A něco z jiného soudku: Do nového roku si přeju, abych tolik nepil a nekouřil. Měl bych najít nějaký jiný způsob, jak vypnout, než si doma něco nalít a v hospodě pálit jednu o druhou. Dobře se cítím třeba po cvičení. A hlavně si přeju, aby se nám narodila zdravá holka, aby byly obě v pořádku a my to všechno zvládli aspoň tak jako u Jonáše, ale to už patří do jiného blogu.

Jak dál v době krize

Tak to vypadá, že přestanu cvičit. Nějak je pořád něco: buď jsme nemocní, anebo práce. V lednu se narodí malá a to už nebude vůbec na nic čas. Pak také nemám peníze, abych zaplatil letošní nájem za tělocvičnu. Když není na letošek, tak na příští rok nebude už docela jistě. Dřív to šlo, ale jak žijeme z jednoho platu a mateřské, tak není peněz nazbyt. Věděl jsem, že to přijde, že je to luxus pronajímat si sám pro sebe tělocvičnu a teď, když je to tu, tak se mi nechce se podle toho zařídit. Už v říjnu přišla krize; byl jsem ze všeho tak unavený, že mě ani nebavilo cvičit. Nebylo dost práce a to mě ničí snad víc, než když je práce hodně. A v listopadu jsme byli pro změnu nemocní. Možná se časem nějaká cesta najde, v tuhle chvíli ale vidím na své cestě karate jenom tmu.

Já bych s tím vlastně přestal docela snadno, jen kdybych si byl jistý, že po nějakém čase mi cvičení nezačne chybět. Kdybych prostě věděl, že je to definitivní konec karate, tak bych s tím byl hotov jedna dvě. Ale řekněte si v životě, že je něco definitivní. Definitivní je jedině to, že není nic definitivní! A protože se nemůžu rozhodnout, že s tím definitivně skončím, tak se nemůžu odhodlat k tomu, abych cvičení přerušil. Dřív jsem si s takovými věcmi hlavu nedělal. Prostě konec a hotovo. A teprve potom jsem zjišťoval následky. Ale teď mám strach, že až mi za pár let začne cvičení chybět, budu muset začínat znovu od začátku. Holt karate je jako vařící voda. Přestanete-li přikládat, voda se přestane vařit. Ale to platí ve všem. Ale zase: dělat něco ze strachu s tím přestat. Je to normální?

Ráno jsem byl po dvou týdnech znovu cvičit. Tedy napřed jsem seděl v kuchyni a přemýšlel, jestli mám jít. Nejsem ještě úplně zdravý, ale kdo v tomhle chřipkovém období je, že? Vlastně jsem si dal jen poloviční trénink, který jsem zaměřil na postoje a držení těla. Použil jsem k tomu katy Tekki 1: kiba-dači, Heian 4: kokucu-dači a Kanku-dai: zenkucu dači. Všechny katy jsem cvičil oboustranně, tzn. normálně a zrcadlově. Nevím, jak pro vás, ale taková zrcadlově zacvičená Kanku-dai je pro mě docela oříšek. Do sešitu jsem si po tréninku poznamenal tohle: Na všechny námitky a pochyby, které mám, ozývá se mi v hlavě jediná odpověď: VYTRVAT. Je něco ve mně, co nechce se cvičením skončit – navzdory všem pochybám a nepříznivým okolnostem.

Letní soustředění a zkoušky

Na letní soustředění do Rumburku jsem přijel 11. 8. večer, zkoušky se konaly v pátek 14. 8. a v sobotu dopoledne jsem jel za rodinou na Šumavu. Podařilo se mi složit zkoušku na 3. kjú. Odvezl jsem si cenné zkušenosti, diplom a naražená žebra, která mě trápila celou dovolenou. Nechal jsem tam pár kilogramů, což navazující dovolená trochu zkazila.

Zápis z 13. 8. 2009 (polední trénink):
V polovině tréninku jsem měl chuť toho nechat a odjet. Prostě zaplatit, co jsem odcvičil a zmizet. Nějaké karate mi může být ukradené, říkal jsem si. Ale pak se to změnilo. Ostatní jsou přece mnohem unavenější než já, protože cvičí už od soboty, zatímco já přijel až na poslední trénink v úterý večer. Celé soustředějí je zaměřené hlavně na kumite, a to na džú-kumite. Kromě ranních tréninků se vlastně pořád cvičí kumite. Proto ty chrániče... Leni udělala dobře, že se mnou nakonec nejela. Tohle má smysl jenom pro mě a o tom také občas pochybuji. Možná až bude Jonáš větší, tak budeme jezdit spolu, pokud bude cvičit, a já u karate do té doby vydržím. (z tréninkového deníku)

Zápis z 13. 8. 2009 (večerní trénink):
Trénink byl nesmírně náročný, protože jsme napřed cvičili kihon na 4. kjú podle děčínského dódžó, což jsou vlastně kombinace na zkoušky na 1. dan. Potom následovaly různé formy řízeného kumite – vždy na levou a pravou stranu. Dále posilování a nakonec strečink. Jenže sensei potom řekl, že si máme znovu nandat chrániče. Vyšší technické stupně šly dopředu a my do řady před ně a začalo se cvičit randori. Nebralo to konce, protože starších žáků bylo asi deset a nás čtyři až pět na každého. (z tréninkového deníku)

Technika krytů (uke-waza)

Sestavil jsem seznam základních krytů. Nejedná o úplný výčet všech krytů používaných ve stylu Šótókan, ale jsou to techniky, které se vyskytují v katách co cvičím, a jsou také ve zkušebním řádu. Až si zase budu myslet, že znám jenom age-uke, soto-uke, uči-uke a gedan-barai...

Džódan (horní pásmo)

1. age-uke (horní kryt)
2. soto-ude-uke (kryt vnitřní stranou předloktí)
3. uči-ude-uke (kryt vnější stranou předloktí)
4. tate-šutó-uke (kolmý kryt malíkovou hranou ruky)
5. te-nagaši-uke (kryt smetením)
6. haiwan-nagaši-uke (kryt smetením zadní paží)
7. džúdži-uke (křížový kryt)
8. sokumen-awase-uke (oboustranný boční kryt)

Čúdan (střední pásmo)

1. soto-ude-uke (kryt vnitřní stranou předloktí)
2. uči-ude-uke (kryt vnější stranou předloktí)
3. šutó-uke (kryt malíkovou hranou ruky)
4. te-osae-uke (kryt stlačením)
5. morote-uke (obouruční kryt)
6. kakiwake-uke (kryt rozražením)
7. tate-šutó-uke (kolmý kryt malíkovou hranou ruky)
8. kake-uke (hákovitý kryt)
9. otoši-uke (padající kryt)
10. teišó-uke (kryt patou dlaně)
11. tekubi-kake-uke (hákovitý kryt zápěstím)
12. cukami-uke (kryt uchopením)

Gedan (dolní pásmo)

1. gedan-barai (spodní kryt)
2. šutó-uke (kryt malíkovou hranou ruky)
3. kake-uke (hákovitý kryt)
4. sukui-uke (nabírající kryt)
5. džúdži-uke (křížový kryt)
6. teišó-awase-uke (obouruční kryt dlaněmi)