Heian sandan

Tato kata se skládá z dvaceti pohybů. V knize Karate-dó kyóhan je uvedeno dvacet tři pohybů, protože se jako samostatný pohyb počítá stažení pěsti zpět k boku po úderu tate-mawaši-uči (po 13., 15. a 17. pohybu). Technika se třikrát opakuje, a proto tři pohyby navíc.

Před druhým a třetím pohybem (čúdan-uči-uke + gedan-uke) a potom znovu před pátým a šestým pohybem (zrcadlově stejná technika) je třeba ruce zkřížit do nápřahu a teprve potom vykonat dvojitý kryt. V knize Notes on Training zdůrazňuje T. Óšima rozdíl mezi provedením krytu gedan-barai při prvním pohybu katy Heian 1 a při druhém pohybu katy Heian 3.

Mezi sedmnáctým (tate-mawaši-uči) a osmnáctým (čúdan-oi-cuki) pohybem se pravá ruka napřáhne, jako bychom chtěli soupeře před úderem uchopit nebo krýt jeho útok. Nepočítá se to však jako samostatný pohyb, a proto není na místě zpomalení ani zbytečné otálení před následujícím úderem.

Některé pohyby připomínají katu Jitte. Například techniky 12–16, kdy překroky v kiba-dači s technikou joko-empi-uči připomínají sérii pohybů 10–13 s krytem jama-uke katy Jitte. Tyto techniky se provádějí hlavně pomocí boků, nikoli pouze paží. Když se vykonávají tři stejné techniky za sebou, tak mezi první a druhou technikou je krátká pauza, ale druhá a třetí technika se provede jako jeden pohyb (ihned po sobě).

V této katě je třeba si představit protivníka, který je velice blízko. Po jednom útoku následuje ihned další, při kterém útočí na dvě pásma současně. Jindy vás chce chytit za ruku a zkroutit vám ji nebo vás chytit zezadu kolem těla.

Z pohledu embusenu mi přijde zvlášť důležité provést správně pohyby 7 až 10, hlavně dodržet délku všech postojů. Jen tak bude dostatek místa na tři kiba-dači a jedno zenkucu-dači při zpáteční cestě do výchozího bodu (techniky 12 až 18). Ani tak ještě není vyhráno; je potřeba strefit se také na šířku kata. Do určité míry se to dá ovlivnit překrokem při 19. pohybu, kdy po přitažení pravé nohy šířkou tohoto mezipostoje určuji, kam se pak budu moci vrátit posunem jori-aši. I když jiné zdroje uvádějí přitáhnout pravou nohu na šířku ramen a potom se otočit proti směru hodinových ručiček do postoje kiba-dači.

Posun jori-aši je jen jeden a to při posledním, 20. pohybu. Pan Strnad ho ve své poslední knize uvádí i u předposledního, 19. pohybu, ale podle informací z jiné dostupné literatury si myslím, že tam není.

Videozáznam JKA je zde: http://www.youtube.com/watch?v=oi4wV-FKoA0
Starý záznam je zde: http://www.youtube.com/watch?v=9e9cJXZV02M
Jošiharu Ósaka cvičí zde (od 2:57): http://www.youtube.com/watch?v=pWTspBwfKwk
Bunkai je zde:http://www.youtube.com/watch?v=6ARRPraDYws

Heian šódan (Heian Shodan)

Tato kata se skládá z 21 pohybů. Někdy je dobré vrátit se na začátek.
Můj oblíbený záznam, na kterém cvičí Jošiharu Ósaka je zde: http://www.youtube.com/watch?v=pWTspBwfKwk
Historický záznam je zde: http://www.youtube.com/watch?v=p6PWyd2iOZs
Záznam JKA je zde: http://www.youtube.com/watch?v=_rhF2hK5Ps4

Bunkai v provedení J. Ósaky je zde: http://www.youtube.com/watch?v=o-1FD_kCcVk

Při šestém pohybu (hidari zenkucu-dači s krytem gedan-barai) stojíme nad místem, kde jsme začali. Obě chodidla jsou stejně daleko vzdáleny od pomyslné čáry tvořící výchozí postoj šizen-tai (jedna dopředu a druhá dozadu). Při sedmnáctém pohybu (migi zenkucu-dači s úderem oi-cuki) je pata pravého chodidla přesně na místě, kde byla pravá pata ve výchozím postoji šizen-tai. Při dvacátém pohybu (hidari kokucu-dači s krytem šutó-uke) je situace obdobná. Znovu je pravá pata na stejném místě, jako na začátku kata. Dodržením uvedených tří míst dosáhneme toho, že na konci kata budeme stát přesně na stejném místě.

Když se v katě vykonávají tři stejné techniky za sebou, tak mezi první a druhou technikou je malá pauza, ale druhá a třetí technika se provede jako jeden pohyb (ihned po sobě). V této katě je to mezi osmým a devátým pohybem (hidari a migi džódan age-uke) a mezi šestnáctým a sedmnáctým pohybem (hidari a migi čúdan oi-cuki). Zde není žádná pauza. Techniky na sebe navazují, jako bychom stupňovali tlak na protivníka.

Tekki 3 (Tekki Sandan)

Tato kata se skládá z 36 pohybů.

Záznam JKA je zde: http://www.youtube.com/watch?v=wnOy47wkKXI
Starý záznam, na kterém cvičí Masatoši Nakajama je zde: http://www.youtube.com/watch?v=WAjbljQMMrw
Další záznam, na kterém cvičí sensei Imura: http://www.youtube.com/watch?v=fEvZKZ2hAqk
Záznam, na kterém katu cvičí Luca Valdesi (na konci je bunkai) je zde: http://www.youtube.com/watch?v=tDugJYaA12c

Bassai dai

Tato kata má 42 pohybů.
Videozáznam JKA je zde: http://www.youtube.com/watch?v=OnE7h3tuKvI Historický záznam je zde: http://www.youtube.com/watch?v=wW2oCU0_IYI
Záznam, na kterém cvičí katu Jošiharu Ósaka je zde: http://www.youtube.com/watch?v=6IGC--9E7H8

Jako obvykle se budu zabývat diagramem katy neboli embusenem. Embusen je plánek, po kterém při cvičení postupuji podobně, jako skáče figurka při hře Člověče nezlob se. Akorát při cvičení kata musím skončit přesně tam, kde jsem začal. A v tom je právě háček: skončit po 42 krocích přesně tam, kde jsem začal.

Od 14. do 22. techniky se pohybuji v jedné linii, která ale není přesně uprostřed, ale nachází se zhruba o 30 centimetrů vpravo. Tuto linii poruším teprve 23. pohybem, kdy zaujmu pravé zenkucu-dači, a tím pravou nohou vykročím z této linie.

Při překroku do kiba-dači v pohybu 28b se pravou patou dostávám přesně do výchozího bodu kata. Při pohybech 32–37 útočím přesně na střed embusenu a výchozí bod kata. Při pohybech 38 a 39 je stále jedna noha přesně na středu. Dodržím-li uvedené orientační body, skončím přesně ve výchozím bodě.

Pohyb 1: Ruce se nepřestávají dotýkat; je to vlastně současný kryt proti oi-cuki a úder do žeber z vnější strany. Prsty pravé ruky se dotýkají levého zápěstí. Ano, zase jsem na to zapomněl: boky, a tím i trup jsou v pozici hanmi. Takže žádný čelní střet...

Pohyby 2–7: Při druhém krytu (výměna krytů) se nekryjící ruka už nedává do nápřahu, ale stahuje se do hikite přímo z pozice krytu (nenarovnávám ji, protože nikoho nechytám).

Pohyb 9: Krytem tate-šutó-uke zasahuji protivníkův pravý biceps blíže k rameni (nikoli zápěstí, protože bych měl špatnou vzdálenost) a ihned soupeře chytám za oděv a následuje úder na solar plexus druhou rukou.

Pohyb 18: Kryt tsukami-uke představuje úchop protivníkova rukávu. Pohyb začíná v podpaží ruky, která v předchozím pohybu provádí kryt šutó-uke, a končí před tělem. Trup je v konečné fázi otočený do pozice gjaku-hanmi.

Pohyb 22: Důležité je současné stažení přední nohy z postoje kokucu-dači a provedení krytu horního pásma oběma rukama. Důraz je kladen na te-aši-dódži. Kryt horního pásma provádím přímo z šutó-uke, tzn. že tam není mezipohyb, kdy bych ruce dával do hikite.

Pohyby 29–31: Tři kryty proti mae-geri. Hřbet nekryjící ruky míří k soupeři, a nikoli nahoru. Tato ruka chrání solar plexus a vnitřní stranu lokte.

Pohyb 32: Nohy zůstávají na místě, ale přesun do postoje migi-aši-zenkucu, ruce do nápřahu k levému boku. Je to vlastně úchop protivníkovy ruky a jeho stržení.

Pohyby 33, 35 a 37: Při jama-cuki se horní ruka pohybuje obloukem přes hlavu, a nikoli přímo. Tělo je mírně předkloněné a ve velkém hanmi.

Pohyby 38 a 39: Sukui-uke je tady kryt proti mae-geri. Pozor na nápřah, správnou dráhu, sílu a rotaci boků („mlýn“). V poslední fázi krytu se ruka otáčí pouze v lokti; už ji nikam nezvedám.

Pohyb 42: Poslední technika je úder do levé klíční kosti protivníka, respektive do krku.

Ramena

Tohle je možná alfou-omegou všech technik prováděných rukama: uvolnit napětí v ramenou. Většinou držím ramena trochu zvednutá, svaly na šíji jsou napjaté. A není to jen při cvičení, skoro celý den držím ramena v napětí. Není těžké je uvolnit, je těžké se k tomu stále vracet, pořád si to uvědomovat, respektive vždycky přerušit nějakou činnost a uvědomit si, že už zase držím ramena strnule o kousek zvednutá, jako bych mezi nimi schovával hlavu. Stačí uvědomit si váhu obou ramen, vlastně pomyslet na svá ramena – to úplně stačí. Okamžitě se uvolní. Uvolnění ramen má za následek uvolnění pevně sevřeného krunýře hrudníku, tělo si úlevně oddechne, začne se hýbat bránice, která svým pohybem masíruje stlačený žaludek. Při tréninku je to těžší. Jak udeřit nebo blokovat a přitom mít uvolněná ramena? Když ne silou paží a ramen, tak silou čeho? Silou boků přece.

Tekki 2

Kata má 24 pohybů.
Záznam je zde: http://www.youtube.com/watch?v=yb4PhkbU9jY
To samé ještě jednou: http://www.youtube.com/watch?v=XX3qhEAxNFE
Další zde: http://www.youtube.com/watch?v=u8Sn1-tgeP4
Zajímavý pohled z boku: http://www.youtube.com/watch?v=W4evVqy4d0o

1. První pohyb, který je přípravný, je třeba vykonat pomalu.
2. Na konci druhého pohybu je jedna ruka před tělem v pozici, která připomíná kagi-cuki nebo mizu-nagare kamae. Důležité je, aby se tato ruka nedotýkala těla.
3. Při třetím pohybu se nohy pohybují pomalu a zlehka, zatímco ruce silou a rychle.
4. Kryt pásma gedan.
5. Pátý pohyb, který je přípravný, je třeba vykonat pomalu.
6. Na konci šestého pohybu je jedna ruka před tělem v pozici, která připomíná kagi-cuki nebo mizu-nagare kamae. Důležité je, aby se tato ruka nedotýkala těla.
7. Při sedmém pohybu se nohy pohybují pomalu a nenápadně, zatímco ruce silou a rychle.
8. Aby bylo možné skončit katu na stejném místě, musí se na konci osmého pohybu levá noha dotýkat středové čáry (z pravé strany).

Ranní cvičení

Když nepůjdu cvičit ráno, brzy ráno, co nejdřív ráno, tak už ten den nepůjdu cvičit vůbec. Prostě to tak je a nemá cenu si myslet, že to může být jinak. Během dne je příliš ostatních věcí na práci, než aby člověk všeho nechal a utíkal do tělocvičny.