Existují dvě varianty: joko-geri-keage a joko-geri-kekomi. Jsem toho názoru, že u obou kopů je nápřah stejný, a liší se provedení kopu. V nápřahu je koleno kopající nohy zvednuté a vytočené do strany. Chodidlo kopající nohy se dotýká vnitřní strany kolene stojné nohy. Sice jsem napsal, že nápřah je stejný, ale vytočení do strany při kekomi nebývá tak výrazné jako při keage.
Joko-geri-keage je obdobou mae-geri-keage, ale tentokrát kopeme do strany. Vnější hranou nohy kyvadlovým pohybem švihneme nahoru a v zápětí nohu stáhneme zpět do nápřahu. Zasahujeme například podpaží.
Joko-geri-kekomi je obdobou mae-geri-kekomi. Nohu z nápřahu vytrčíme směrem k cíli. Přitom zcela propneme koleno a použijeme sílu boků. Trup je pokud možno rovně a v ose kopu (nepředkláníme ani neodkláníme se). Zasahujeme například solar plexus nebo žebra.
Záznam joko-geri-kekomi M. Kagawy (od 1.25): http://www.youtube.com/watch?v=2HDCc0qjSq0
Žádné komentáře:
Okomentovat