Tréninkový plán

Na začátku roku jsem si sestavil tréninkový plán na cvičení kata. Vypadá takhle:

http://spreadsheets.google.com/pub?key=pFUHR3ytCta-2RG7iziiwLw

Počítám si, kolikrát jsem zacvičil každou katu. Po každém tréninku si zaznamenám, kterou katu jsem cvičil a kolikrát. Jednou za čas to zapíšu do tabulky v počítači. Většinou cvičím třeba patnáctkrát některou z kat Heian nebo Bassai. Kanku dai je delší, tu cvičím třeba šestkrát nebo sedmkrát za sebou. Naplánoval jsem si, že každou vybranou katu budu cvičit letos zhruba dvěstěkrát. To mi zabere něco přes dva měsíce. Dva měsíce tedy cvičím stejnou katu a potom pokračuji další.

U vybraných kat bych se chtěl dostat ke čtyřem až pěti tisícům opakování. Katu Tekki 1 je podle T. Ohshimy (NOT) potřeba zopakovat dvacettísíckrát. To jsou hodně vysoká čísla. Zatím mám za sebou pár stovek. Šlo by to rychleji, kdybych cvičil pořád stejnou katu, ale to by bylo příliš jednotvárné. Příští rok bych se chtěl každý měsíc věnovat jedné katě. Začít v lednu katou Heain 1 a skončit v prosinci třeba katou Hangetsu.

Každý trénink může být poslední

Měl bych cvičit, jako by každý trénink byl ten poslední. Když vcházím do dojo, měl bych si to připomenout poprvé. Jenže to nestačí. Už po rozcvičce mám dojem, že vlastně není kam spěchat, není proč se snažit víc než obvykle, není proč dělat kliky nebo dřepy a není důvod cvičit kihon naplno. Proto je třeba si to připomínat pořád dokola na začátku každé tréninkové fáze. Když člověk odjíždí z dovolené a ví, že je na tom místě poslední den, tak se na všechno dívá jinýma očima. Má úplně jiný pocit. I ta nejobyčejnější věc je najednou sváteční. A s tímhle pocitem je třeba cvičit, protože to opravdu může být poslední trénink. Jak byste cvičili, kdybyste věděli, že cvičíte naposled?

Kanku dai

Kata se skládá ze 65 pohybů (15 a 64 je kiai). Je to nejdelší kata školy Šótókan.
Starý záznam: http://www.youtube.com/watch?v=ZOolZ62EU9A
Záznam JKA, na kterém cvičí pravděpodobně M. Ueki: http://www.youtube.com/watch?v=Cz16G9-PERM
Další záznam: http://www.youtube.com/watch?v=6wLM9x--s6s
Našel jsem další záznam: http://www.youtube.com/watch?v=gPZ1GuOaD5c
Záznam, na kterém cvičí J. Ósaka: http://www.youtube.com/watch?v=BB6j-Q5bUI8

Mám za sebou 124 opakování. Pořídil jsem si videozáznam a hned na první pohled jsem si všiml několika základních chyb. Tady jsou:

Šutó-uke v kokucu-dači: správný nápřah (nedávat ruku až za krk, ale před tvář) a konečná poloha přední ruky (malíková hrana ve výši ramene směřuje šikmo ven). Potom se zaměřit na přechod do zenkucu-dači s osae-uke a tate-šihon-nukite.
Joko-geri-keage s uraken-uči: nezapomínat na hiki-te a nešidit kop.
Zrak: při zvednutí rukou nad hlavu (1. pohyb) pozor na to, že se napřed podívám nahoru a potom na místo, kam směřuje pohled dodatečně zvednu dlaně. Pohled má sledovat ruce, nikoli naopak. Také pozor na časté mrkání při cvičení, což jsem si vůbec neuvědomoval. Možná je to tím, že mi pot stéká do očí.
Nidan-geri: při závěrečném dvojitém kopu (64. pohyb) vyskočit do výšky, skrčit nohy a kopnout levou nohou na čúdan a hned pravou na džódan.
Uči-uke v zenkucu-dači: (9. pohyb) dát pozor na postoj při krytu (délku a těžiště).

Sledy pohybů, které chápu jako souvislou akci, a tak se je snažím i cvičit:

1+2
3+4
5+6+7+8+9
10+11+12
14+15!
16+17+18+19+20
21+22+23+24+25
26+27+28
29+30+31
32+33
34+35
36+37+38
39+40+41
42+43
46+47
48+49+50
51+52+53+54
55+56
64!+65

Tekki 1

Kata má 29 pohybů.
Jeden záznam je zde: http://www.youtube.com/watch?v=RMzGAIlKnOM
Další: http://www.youtube.com/watch?v=sRv9229Vstk
Pohled z boku: http://www.youtube.com/watch?v=jyhWVy4qeVM
Zde cvičí katu Gičin Funakoši: http://www.youtube.com/watch?v=YNrslr9LWIw.
Zde cvičí katu Jošiharu Ósaka: http://www.youtube.com/watch?v=BBI8JUz1Jj4
Našel jsem i bunkai: http://www.youtube.com/watch?v=q1UORY8giRI

Když jsem chtěl skončit na stejném místě, kde jsem začal, pořád mi to nevycházelo. Až jsem si všiml, že při přechodu v kósa-dači (sedmý pohyb) je třeba dát pravé chodidlo kousek vedle levého asi tak, aby po přechodu do kiba-dači s krytem uči-uke (osmý pohyb) bylo levé chodidlo vedle středu kata (výchozího bodu) o jednu šířku chodidla. V ostatních přechodech se přešlapující noha klade hned vedle druhého chodidla (např. při prvním a dvacátém prvním pohybu).

Druhý a šestnáctý pohyb je čúdan-kake-uke neboli hákový kryt středního pásma. Není to haišu-uke (kryt hřbetem ruky), jak jsem se původně domníval. Pohyb je třeba vykonat silou; jde o pevný kryt. Volně položená ruka je chybou. Druhý pohyb se provádí rychle, skoro jako úder. Variantou krytu je úder na protivníkův solar-plexus technikou haišu-uči. Šestnáctý pohyb se provádí velice pomalu. Původně se vykonával bez nápřahu, ale teď se provádí nápřah z pravého podpaží.

Devátá a dvacátá třetí technika je uraken-džódan-uči (přesně 9b a 23b). Jednak je dráha úderu krátká, což ztěžuje správné kime, jednak jsem napřed zbytečně dlouho zůstávál v nápřahu (9a a 23a), což je pravý opak toho, jak se má technika provádět. Z nápřahu, který je vlastně krytem haiwan-džódan-uči-nagaši-uke, se okamžitě přechází do úderu uraken-džódan-uči. Teprve tam končí sled pohybů. Při krytu (9a a 23a) není žádná přestávka. Prameny se liší v tom, zda se jedná o techniku ura-cuki nebo uraken-uči. Pásmo je jasné – džódan.

Při krytu nohou nami-gaeši (11a, 13a, 25a, 27a) se nemění těžiště a boky zůstávají ve stejné výšce.

Při dvojitém úderu (15 a 29) mi dělá potíž soustředit se na obě ruce najednou. Většinou si hlídám kagi-cuki a uniká mi provedení čúdan-cuki. Tohle je v karate docela často, že člověk musí dávat pozor na obě ruce (nohy) současně, přitom každá dělá jiný pohyb. Skoro bych řekl, že to je jedna ze základních věcí.

Při přechodech (2, 8 a 22) napadám na přední nohu. Možná je to tím, že kývám boky. Zatím nedokážu přijít na správný a přirozený pohyb nohy stranou, aniž bych vlastně nepadal na přední nohu (při pohybu do strany). Yošiharu Ósaka při přechodech došlápne silou, vlastně se jedná o dupnutí, které je synchronizované s provedením techniky rukou.

Při přechodech s krytem uči-uke (8 a 22) se technika provádí pouze kryjící rukou. Druhá ruka zůstává v hiki-te. Jinou možností, která je jasně vidět v knize KDK, je nápřah druhou rukou a potom samotný kryt.

Založení blogu

Po semináři v Brně jsem se rozhodl založit blog o karate. Dal jsem mu název Prázdné ruce, což je český překlad japonského karate.